ToP-GameS

Statistika

TOPlist

Medal of Honor--Vanguard

Medal of Honor Vanguard

Medal of Honor Vanguard - hra vypráví příběh Franka Keegana, desátníka 82. výsadkové divize (tedy slavnější a pohříchu méně medializované sesterské divize Křičících orlů ze 101.), která měla to „štěstí“ a účastnila se každé významnější operace druhé světové války. Díky tomu čeká desátníka Keegana doslova okružní cesta po Evropě, vše na náklady štědrého strýčka Sama. Poznávací výlet začíná operací Husky (invaze na Sicílii), pokračuje přes Neptun (Normandie) až ke slavné Market Garden, aby vše skončilo seskokem nad chabě bráněným pravým břehem Rýna v operaci Varsity (že se 82. výsadková tohoto seskoku z úsporných důvodů neúčastnila pomiňme zdvořilým mlčením). A to vše si prožijete s ovladačem v ruce i vy, ať už to bude klasický Dualshock, nebo více akční Wiimote. Právě ovládání by mělo být jediným viditelným rozdílem mezi verzí pro PS2 a Wii. Zatímco PS2 znovu vyzve do akce lety prověřený ovládací systém, Wii se zase jednou popere s nezvyklou kombinací nunchaku a Wiimote.

 

Hlavním tahákem MoH: Vanguard by měla být otevřenější hratelnost spojená s návratem k nejlepší tradici prvních dílů série. Pro nás hráče to znamená hutnou atmosféru, která, více než na spektakulární skriptované sekvence, sází na pečlivě designované a patřičně skličující mapy, inteligentní nepřátele (jestlipak si ještě vzpomenete na ty vychytralé neřády z MOH: Frontline, kteří neváhali nakopnout Panenkovským obloučkem hozený granát zpět pod vaše bagančata) a často i chytlavé mise, které se nikdy nespokojily s pouhým „dojdi z bodu A do bodu B“. Tradičně lineární hratelnost pak musela ustoupit před inspirací taktickou FPSkou Brother in Arms a ačkoliv herní mapy nebudou ani zdaleka dosahovat rozlohy a volnosti jako v MOH: Airborne, i ve Vanguardu bychom se měli podle slov vývojářů dočkat obkličovacích manévrů a různých přístupů k vyřešení zadaného úkolu.

Ostatně už vstup do samotných bojů bude pokaždé záležet na zvážení hráče. Každá mise samozřejmě začíná seskokem z letadla do předem označené zóny. I v jejím (v porovnání s MoH: Airborne) omezeném rozsahu však bude možné manévrovat a ovlivnit tak svou výchozí pozici pro pěší boj. V jedné misi bude možné přistát na půdě dvoupatrové budovy plně obsazené němci a následně diverzní akcí zevnitř podpořit americké jednotky útočící na tento dobře bráněný dům. Pokud však nechcete riskovat seskok v horké zóně, můžete přistát spolu s ostatními jednotkami na nedalekém poli a následně vzít statek útokem. To však bude pochopitelně mnohem náročnější.

Závěrem je nutno zmínit vskutku skvělé vizuální zpracování, které se verzi pro PS2 (Wii má pro podobné věci přeci jenom lepší předpoklady) dostalo a která bez nejmenších potíží strčí do kapsy všechny předchozí díly série. Na vojáky se detaily opravdu nešetřilo, vypadají teď o třídu lépe a v kombinaci s povedenými animacemi se jedná bez nadsázky o jeden z nejlépe vypadající titul pro PS2. Světelné a kouřové efekty už pak jen atmosféru krutých bojů umně dokreslují, stejně jako štědrá zobrazovaná vzdálenost při seskocích. Původně jsme se obávali, aby MoH: Vanguard nedopadl jako laciná náhražka přeci jenom více proponovaného MoH: Airborne. Nyní si však troufáme tvrdit, že se majitelé PS2 a Wii podřadného produktu obávat nemusejí.